Seit vielen Jahren währt nun schon die sachliche wissenschaftliche Diskussion zur Restaurierung des Denkmals für Marschall Radetzky auf dem Kleinseitner Ring. Die Dokumentation zur Gestaltung des Kleinseitner Rings, welche derzeit bearbeitet wird, berücksichtigt insbesondere die Rückkehr des Denkmals. Der Radetzky Verein wurde gegründet, damit wir an Diejenigen anknüpfen können, die sich bereits diesem Thema gewidmet hatten. Wir wollen die Debatte lebendig und kreativ gestalten.

Es freut uns, dass eine breite Öffentlichkeit ein so starkes Interesse an dieser Diskussion zeigt und uns offizielle Stellen, ebenso wie Privatpersonen darin unterstützen. Natürlich gibt es auch Gegner, welche eine Rückkehr dieses Denkmals in den öffentlichen Raum verhindern möchten. Mit diesen suchen wir fortlaufend das Gespräch und sind stets um eine sachliche Debatte bemüht. Ein Teil unserer Bemühungen ist die Persönlichkeit des Marschalls Radetzky von Radetz und seiner Zeit ohne die Perspektive des „tschechischen Mythos“ zu verstellen; d. h. in einem anderen Licht, als es bis vor Kurzem üblich war.

Auf unserer Website www.radecky.org finden Sie viele Informationen über den Marschall und sein Denkmal, aktuelle Informationen über Veranstaltungen, Diskussionen mit den Gegnern und auch mehrere Neuigkeiten. Wir freuen uns über Ihre Briefe und Kommentare an unsere E-Mail-Adresse info@radecky.org. (tschechisch) oder radetzky.prag@gmail.com (deutsch).

Sie können auch unsere Facebook-Seite besuchen.

V těchto dnech vzpomínáme stého výročí odstranění bronzového sousoší z podstavce pomníku maršála Radeckého z Radče. Je to také sté výročí dnů, kdy i v zemích Koruny české vrcholilo náhlé nadšení dosud většinou loajálních občanů Rakousko-Uherského císařství proti jejich státu. Připomeňme – český stát nevznikl v roce 1918, ale již v desátém století, bylo to knížectví a posléze království. Habsburská monarchie se vyvíjela poklidně, zcela v souladu s šířícím se technickým pokrokem a duchovním vývojem společnosti. Díky moudrosti panovníků i jejich úřednictva se vcelku vyvarovala revolučních převratů a krvavých občanských válek.

Posledním převratem na sklonku Velké války byl rozvrat státu, jenž byl do té doby státem Čechů, ale samozřejmě i Němců, Židů, Poláků, Chorvatů, Rakušanů a mnohých dalších. Pozdní revolucionáři, typicky opilci jako František Sauer, využili příležitosti k ikonoklasmu a destrukci vůbec. Využili momentálně panujícího „ducha doby“ a pokusili se změnit probíhající poklidnou „revoluci“ v revoluci podle svého gusta. Pomník Radeckého měl čekat osud Mariánského sloupu, naštěstí se již probudili kultivovaní lidé a úplnému zničení tohoto skvělého sochařského díla zabránili.

Posledních cca třicet let toho století od (doufejme že dočasného) odstranění pomníku je stále více moudrých lidí, kteří studují historii své vlasti a vědí, že jen s husity a legionáři nevystačíme. Oni již poznávají, jaká skutečně byla role českých jezuitů, umělců, kněží a učitelů, sedláků a dělníků, vojáků a generálů, průmyslníků a vědců v Habsburské říši a naopak, vztah rakouských panovníků k českým zemím a jejich slovanským obyvatelům. Postavení jednoho z nejslavnějších evropských generálů poloviny 19.století, českého šlechtice Josefa Václava Radeckého z Radče, do té doby organicky zapadá – sloužil své vlasti a sloužil jí dobře, vyhýbal se válce, pokud to bylo možné, jeho vojáci jej milovali a  občané říše ho obdivovali. Takových reprezentantů českých zemí opravdu mnoho nemáme, tak s nimi neplýtvejme.

Dělejme vše pro to, abychom překonali náš nacionalismus a neblahý odpor k reálné vlastní historii. Materiálním projevem toho budiž obnova pomníku Radeckého na Malostranském náměstí v Praze.

Jan E. Bárta

Veranstaltungskalender