Ve večerních hodináchdne 12. června 2012 jsme se dozvěděli, že 13. června na 16 hodin se před Betlémskou kaplí sejdou odpůrci obnovení pomníku maršála Radeckého a Mariánského sloupu na Malostranském a Staroměstském náměstí. Údajně půjdou účastníci za zpěvu husitských písní (dle deníku METRO) z Betlémského náměstí k magistrátu na Mariánské náměstí, kde plánují předat primátorovi svůj protest. Místopředseda Občanského sdružení Radecký 1766 – 2016 rozeslal po internetu výzvu, aby se příznivci obnovy obou pomníků sešli na Mariánském náměstí v 16. hod. a svojí přítomností dali najevo své opačné mínění. Tato informace včetně výzvy byla příjemci dále rozesílána a objevila se např. na webových stránkách http://www.promonarchii.cz/ . Dne 13. června v 7,50 hod. odvysílala ČT 24 rozhovor s místopředsedou Občanského sdružení Radecký 1766 – 2016 Ing. Arch. Janem Bártou a organizátorem protestu.

            Dne 13. června 2012 v 16. hod. se skupina příznivců obnovy obou historických památníků v počtu 22 lidí sešla před Magistrátem hl. m. Prahy na Mariánském náměstí s maršálovým portrétem a s výzvou k obnovení pomníku a čekala na příchod odpůrců jejich obnovy.

            K této příležitosti byla vytvořena petice v tomto znění:

Odmítnutí protestu proti obnově Mariánského sloupu a pomníku maršála Radeckého.

Petice

            Jsme nuceni odmítnout v celém rozsahu akci, namířenou proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí. Zejména odmítáme zneužívání jména Mistra Jana Husa, mariánského ctitele, k argumentaci proti obnovení Mariánského sloupu.

            Mariánský sloup byl symbolem statečné české obrany proti švédským vojskům na konci Třicetileté války (autorem soch byl český sochař Jan Jiří Bendl), pomník maršálu Radeckému byl oslavou českého šlechtice a nejlepšího českého vojevůdce v našich novodobých dějinách (autory byli v Čechách usedlí sochaři bratři Maxové a český sochař Tomáš Seidan). Obě statue byly tedy především projevem oprávněné hrdosti na vlastní skutky, a navíc skvěle dotvářely prostory obou náměstí.

            Překvapuje nás lpění určitých kruhů na jednostranném výkladu českých dějin, který neodpovídá skutečnosti a uráží naše katolické spoluobčany v případě Mariánského sloupu a statečné české vojáky, bojující pod maršálem Radeckým.

            Žádáme pro naše katolické spoluobčany alespoň o tolik tolerance, které poslytují oni sami nekatolíkům. Přesto, že mnoho českých katolíků zahynulo rukama husitských vojsk, nepožadují  odstranění pomníků Jana Husa a Jana Žižky, kteří byli příčinou jejich utrpení. Žádáme proto i od nekatolíků uznání práva na odčinění urážky jim způsobené stržením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí a jeho obnovení. Panna Maria nikdy nikomu neublížila, jejím jediným činem je přímluva na  svatbě v Káni Galilejské za odstranění nedostatku svatebčanů, které Ježíš Kristus vyhověl.“

            Petici podepsalo během hodiny čekání na průvod odpůrců obnovy obou památníků podepsalo 22 lidí. Petice, adresovaná primátorovi Doc. MUDr. Bohuslavovi Svobodovi CSc. byla dne 14. června 2012 předána na Magistrát hl.m. Prahy.

            Téměř do 17. hod. jsme čekali na průvod odpůrců obnovy obou památníků. Když jsme se už   začali téměř rozcházet, (měli jsme informace, že se sešlo asi 5 odpůrců) objevila se skupina 4 mužů, z nichž 2 v čele nesly husitské prapory (jeden černý s červeným kalichem, druhý červený se žlutým kalichem), za nimi kráčel další muž se 2 malými českými praporky a muž s fotoaparátem. Skupina prošla špalírem stoupenců obnovy obou památníků v počti cca 20 až 25 lidí. Pak se 3 muži s prapory se postavili před radnici, zazpívali náboženskou píseň, vyfotografovali se a odešli. Do radnice jsme nikoho z nich neviděli vstupovat.

            S transparentem za obnovu Radeckého pomníku jsme se postavili vedle nich, aby nás bylo na fotografii také vidět.

            Odmítnutí protestu proti obnově Mariánského sloupu a pomníku maršála Radeckého podpořili zejméne členové Občanského sdružení Radecký 1766 – 2016, Občanského sdružení Kapličky Koruny České a členové Koruny české( monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska) a další příznivci. Koruna Česká( monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) vydala již 1. července 2011 „Tiskové prohlášení k Petici proti výstavbě pomníku rakouského maršála Radetzky von Radetz“ http://www.korunaceska.cz/index.php/cs/tiskova-prohlaseni/185-tp-proti-petici-radetzky . Petice proti výstavbě pomníku maršála Radeckého směřovala rovněž proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, proto se níže uvedené tiskové prohlášení muselo zabývalo i obnovou Mariánského sloupu.

            Spojování obnovy Mariánského sloupu a pomníku maršála Radeckého není záměrem zastánců jejich obnovy, ale toto  jim spojení doslova vnucují odpůrci obnovení těchto památníků.

Pro informaci text tiskového prohlášení Koruna České z 1. července 2011:

            „K petici, jejíž originál s 260 podpisy podal dne 30. 5. 2011 na Úřad Městské části Praha 1 a dne 31. 5. 2011 na Magistrát hlavního města Prahy Obvodní výbor Českého svazu bojovníků za svobodu Prahy 9 vydáváme toto tiskové prohlášení:

            Obsah uvedené „Petice“ jsme nuceni odmítnout v celém rozsahu, protože se zakládá na údajích zčásti nepravdivých a zčásti zkreslených. Polní maršál Josef Václav hrabě Radecký z Radče pocházel ze starého českého rodu, celý život se hlásil k českému národu a byl jako Čech Čechy přijímán.

            Jako voják plnil celý život svoji přísahu a nikdy ji neporušil. Neznáme žádné zprávy o tom, že by masakroval civilní obyvatelstvo, naopak se zdá, že jako místodržitel Lombardsko-Benátského království vedl správu země umírněně a k jejímu rozkvětu. Věrnost přísaze a vojevůdcovská schopnost ctí každého vojevůdce i vojáka. Tyto vlastnosti nemohou být měřeny sociologicky pojatými evolučními teoriemi vývoje společnosti, naopak je třeba tyto vlastnosti, kterými maršál Radecký oplýval, dávat za vzor armádě i národu.

            Proto považujeme obnovu pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí v Praze za akt pozitivní a podporujeme tyto snahy. Shora uvedená „Petice“ rovněž protestuje proti obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, o jehož formě prohlašuje: „již dle nápisu a výtvarného zpracování účelového triumfálního pomníku nadvlády rakouských Habsburků ...“ I v tomto výroku jsou zřejmé nepřesnosti. Socha Panny Marie na strženém sloupu na Staroměstském náměstí nebyla sochou Panny Marie Vítězné, což by mohlo být vnímáno jako určitý druh triumfalismu, ale sochou Panny Marie Neposkvrněné (Immaculaty), tedy symbolu pokory.

            Není nám zřejmé, proč obnova právě tohoto pomníku vadí Svazu bojovníků za svobodu. Mariánský sloup byl památkou na úspěšnou obranu Prahy a vítězství měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648, obranou před vypleněním Prahy a nepřímo i germanizací českého národa. Vždyť k největší germanizaci v Čechách došlo v poslední čtvrtině 16. stol. a na počátku 17. stol. v souvislosti s protestantizací šlechty, která lidu vnucovala nejen luterské náboženství, ale spolu s ním i německý jazyk. V uvedeném období se podařilo pomocí německých pastorů a škol poněmčit cca 1/5 země.

            Svaz bojovníků za svobodu se v tomto případě, jistě spíše z neznalosti než ze zlé vůle, staví na stranu nepřátel českého jazyka a kultury. Zcela demokraticky si dovolujeme připomenout, že „Petice proti výstavbě pomníku rakouského maršála Radetzky von Radetz“, která je zaměřena také proti obnově Mariánského sloupu získala 260 podpisů, zatímco Petice za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze z roku 2009 získala cca 10 000 podpisů.“

                                                                                                          Ing. Mgr. Josef Pejřimovský

Před Betlémskou kaplí bylo "protestantů" slovy sedm. Před Magistrát přišli slovy tři. Byli očekáváni skupinou cca 40 příznivců Mariánského sloupu a pomníku maršála Radeckého. Měli dva prapory a ve třech zapěli dvě sloky mešní písně "Jezu Kriste štědrý kněže". Někteří přítomní katolíci se přidali, neb ona píseň je součástí katolického kancionálu. tedy žádné rozdělení, naopak společná řeč. "To je skutečný ekumenismus" pochvaloval si jeden účastník z tábora zastánců obou pomníků. Poté "protestanti" beze slova odešli. Za zmínku snad stojí, že krátce předtím prošel okolo primátor MUDr.Svoboda a se zájmem pohlédl na portrét maršála Radeckého, který držel arch. Bárta jako místopředseda společnosti pro obnovení pomníku tohoto vojevůdce.

S pozdravem Ing.Karel Kloud, přímý účastník onoho "přátelského setkání"