Známá odpůrkyně hledání historické pravdy paní Lenka Procházková svolává seminář, na kterém hodlá po svém způsobu znectít obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Je nám známo, že z podobných nacionalistických, až šovinistických pozic bojuje proti našemu záměru obnovy Radeckého pomníku. Podle jejího nejedlovsko-nacionálního pohledu na české dějiny je to všechno flanďácké a habsburské nenáviděné smetí.
Jsou i další, Svaz bojovníků za svobodu např., který též hájí starobolševické vidění české minulosti. Škoda, že i některé protestantské kruhy vidí v obhajobě Karlova mostu proti Švédům negativní čin, neboť tito žoldnéři najatí protestanským panovníkem měli k nám prý přinést náboženskou svobodu. Takový pohled v současnosti, kdy bychom se měli stmelovat na základě křesťanského ekumenismu, je vskutku prazvláštní. Naopak spíš legrační je ta „vlastenecká“ nenávist k Habsburkům – vždyť jsme byli součástí jejich říše od bitvy u Suchých Krut 1278, tedy celých 640 let (pravda, s krátkými přestávkami), a díky jim (také s výjimkami) jsme se např. nestali součástí Velkoněmeckého řešení v 19. století. Domnívám se, že nelze ustupovat nacionalisticky tendenčnímu výkladu českých dějin, démonizaci podunajské monarchie a Habsburského rodu; k tomu patří i prosazení myšlenek na obnovu Mariánského sloupu i pomníku Radeckého. V dalším se seznamte s textem váženého pana Pejřimovského, velmi erudovaného znalce dějin.
Na závěr slibuji, že pokud získáme obsah tezí, které bude pí. Procházková hlásat, rádi vás s nimi seznámíme a doufejme, že se společně dobře pobavíme.
Jan E. Bárta, předseda o.s. Radecký 1766 – 2016.
Náboženský Mariánský průvod Prahou v sobotu 4. května 2013
Nábožensko-historický průvod za obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze je prakticky jedinou platformou pro vyjádření zájmu věřících občanů o jeho obnovení.
Dokud nebude sloup na svém místě, dokud lidé neuznají, že tehdy udělali chybu a nebudou toho litovat, nemůžeme doufat, že překonali naši nedávnou minulost a že nás tento starý hřích nestáhne zase dolů. Rozumíme tomu tak, že sloup je nejen symbolem našeho návratu ke slušnosti a tradicím křesťanské Evropy, ale především, že vyrovnání tohoto dluhu může naší zemi dát teprve naději, že opět neupadneme do područí, ať už tupého násilí a bídy z východu nebo konzumního ateismu ze západu.
Kardinál Tomášek ( Bradna J., Kavička K., Praha, Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, Velehrad 2008, ISBN 978-80-86157-23-8).
Mariánský sloup byl postaven na Staroměstském náměstí v Praze v roce 1650 z vděčnosti Panně Marii za její pomoc k vítězství pražských měšťanů a studentů nad Švédy v roce 1648 a na poděkování za ukončení 30leté války (1618-48), jejíž poslední bitvou byla v roce 1648 právě bitva o Prahu. Na základě nepravdivé propagandy, že byl postaven na památku vítězství císařských vojsk na Bílé hoře 8. listopadu 1618, byl 3. listopadu 1918 stržen zfanatizovaným davem jako domnělý symbol Rakousko-Uherské monarchie v souvislosti s vyhlášením Československé republiky 28. října 1918. Byla tak zneuctěna Matka Boží, která Pražanům pomohla a zničena významná kulturní památka.
Mariánský sloup byl rovněž schránkou ochranného obrazu Panny Marie Rynecké - Palladia Evropy. Proto stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze bylo barbarské násilí na českém, slovenském, polském, německém a dalších národech Evropy. Akce byla technicky připravována od 30. října 1918, k jeho stržení došlo 3. listopadu 1918. Nešlo o spontánní „odčinění“ Bílé Hory českými vlastenci, ale o předem plánovanou akci, ke které byl přistaven hasičský vůz se žebříkem a dalším vybavením. Následně byl odstraněn mohutný podstavec sloupu, ve kterém bylo umístěno palladium Evropy, kamenné čtvercové zábradlí s anděly a kamenné čtvercové schodiště.
V sousedství Mariánského sloupu byl postaven v 19. stol. pomník M. Jana Husa, ctitele Panny Marie, který se dívá směrem k ní. Stačí citovat z vlastního spisu M. Jana Husa. Toto sousedství nebylo důvodem k jeho stržení a nemůže být důvodem k jeho neobnovení. Bylo by naopak vhodné, kdyby v sousedství pomníku M. Jana Husa, byla socha té, kterou tolik uctíval a o pomoc vzýval:
Abychom mohli vybřednout z hříchu, vzývejme pomoc Panny Marie a pozdravujme ji. Já ubohý, jak budu schopen chválit slavnou Pannu, která je větší než všechna chvála? Nikdo nemůže dostatečně pozdravit tu, kterou pozdravil anděl, kterou Syn uctivě poslouchal, jíž se svěřil Duch svatý, kterou obdivuje celý svět... Máme k ní tedy přistupovat s bázní a s úctou a chválit ji. Jestliže spravedliví nejsou hodni, jak budou hodni hříšníci? A přece by ani spravedliví, ani hříšníci neměli ustávat v její chvále. Neboť v ní je všechna milost Otce, Syna i Ducha svatého, je v ní plnost milosti pro ni samu i milost, která se vylévá na nás.
– Mistr Jan Hus (Fol. 69b n)
Magistrát Hl. m. Prahy na petici z roku 2010 na obnovu Mariánského sloupu s podpisy nejen z Česka, ale i ze zahraničí, (Slovenska, Německa, Polska a dokonce Španělska) reagoval spojením obnovy sloupu s rozhodnutím o celkové revitalizaci Staroměstského náměstí. V současné době došlo k posunu, v plánu je obnova zbořené gotické části Staroměstské radnice, historické kašny a Mariánského sloupu. V místě Mariánského sloupu bude letos proveden archeologický průzkum a v příštím roce bude znovu postaven sloup v původní podobě, jehož součásti jsou již zhotoveny.
Od roku 2010 jsme se při poutích za obnovu Mariánského sloupu setkávali s poutníky ze Slovenska, kteří organizují pouti a tak podporují snahu o obnovení Mariánského sloupu. Zejména v předloňském roce byla slovenská pouť mnohem početnější než česká. Děkujeme Slovákům za to, že se pravidelně jezdí modlit za český národ a Evropu na místo, kde stál Mariánský sloup.
Současně ale zjištujeme aktivity odpůrců obnovy, kteří stále opakují staré, nepravdivé argumenty. Prosíme proto o vaši co nejhojnější účast, aby bylo patrné, že obnova Mariánského sloupu, vyjádřená peticemi z let 2009 a 2010 s cca 18 000 podpisy má trvalou podporu.
Bez obnovení historické památky, bez obnovení úcty k Panně Marii, jako záštity míru, není možné v Evropě budovat sousedské vztahy v lásce a porozumění.
Náboženský Mariánský průvod připravujeme již tradičně na 1. sobotu v květnu, která je letos 4. května a srdečně na ni zveme všechny ctitele Panny Marie. Církevní korouhve, předměty úcty Pražského Jezulátka, Panny Marie a svatých vítány.
Program:
11.30 – Litanie k českým patronům v basilice Nanebevzetí P. Marie na Strahově
11.50 – odchod v průvodu k soše Panny Marie z exilu
12.00 – Polední modlitba, litanie, modlitba k Panně Marii z Exilu v zahradě premonstrátů
12.30 – Průvod do kostela sv. Karla Boromejského pod Petřínem
13.00 – Mše svatá za obnovení Mariánského sloupu v kostele sv. Karla Boromejského
13.45 – průvod na Staroměstské náměstí se zastávkami k modlitbám v pražských kostelích
16.00 – Litanie k Božímu milosrdenství před vystavenou Nejsvětější Svátostí Oltářní, Te Deum a svátostné požehnání v kostele Panny Marie před Týnem
16.30 - Zakončení v Týnském chrámu
Přijďte svojí účastí a společnými modlitbami podpořit obnovu sloupu!
Jaroslav Hnátek, Josef Pejřimovský