V dopisech čtenářů na stránkách deníku Metro vyšla dnes také reakce předsedy našeho spolku Jana Bárty na předchozí dopis pana Miroslava Nováka.

Uveřejňujeme zde plné znění; v deníku Metro byl text redakčně krácen:

Milý pane Nováku, citát z Ottova slovníku  je přesný – co je na něm ale negativního? Maršál Radecký pocházel z historické české šlechty, jeho povoláním byla armáda a vzhledem k dobovým souvislostem tedy také válka. Samozřejmě hájil zájmy Rakouska, a tedy samozřejmě i zájmy českého království. Jeho podíl na boji proti francouzské revoluci a na porážce uchvatitele Napoleona byl obrovský. Pak v létech 1848 – 1849 háji legitimní zájmy naší vlasti v Itálii. Jak známo, byl skvělým velitelem, stratégem, ale i „otcem vojáků“ – viz Svatopluk Čech „Ve stínu lípy“. Staral se především o blaho svých vojáků bez ohledu na jejich národnost, vždy chránil v co největší míře majetek a životy civilistů v místech válečných konfliktů. Byl i vojenským teoretikem a psal i sociologické úvahy o budoucnosti, jak ji sám viděl.

Tedy představte si pane Nováku, že jste občan českého království první poloviny 19. století, žijete v říši ohrožované Francií, Pruskem, Itálií (zjednodušeně řečeno) i Ruskem (viz např. Palackého dopis do Frankfurtu). Zajímáte-li se o politiku, vidíte ve schopnostech vojevůdce formátu Radeckého naději na stabilitu poměrů. Proto si ho vážíte, a pokud jste navíc českým vlastencem, jste hrdý na jeho český původ. Ovšem jste občanem současného Česka a (myslím, že chybně) nahlížíte na historii prismatem pouhých školských znalostí, kterých se Vám (ale i mně!) dostalo – s notnou dávkou českého nacionalismu. Doporučuji Vám přečíst např. vědeckou  studii pánů Havla a Romaňáka Maršál Radecký, vojevůdce pěti císařů (naklad. Paseka).

Je nám Čechům nanejvýš třeba zamýšlet se nad souvislostmi, zbavit se českého mindráku (Suché Kruty, Lipany, Bílá hora atd atd až dodnes) a hlavně – přihlásit se k velkým postavám naší minulosti.

Bronzový pomník mrtvého maršála opravdu není po 158 letech žádným ohrožením ničeho, jen příležitostí: Dokážeme-li obnovením mimořádně kvalitního sochařského díla Radeckého pomníku ukázat světu i sami sobě, že už nelkáme nad tím, že jsme „tři sta let trpěli“ (viz K. Čapek, Válka s mloky), místo strachu a lkaní snad najdeme své nové moderní sebevědomí.

Jan E. Bárta