Mnoho lidí u nás v dnešní době již pravděpodobně netuší, čím se vlastně proslavil Josef Václav Radecký z Radče. Radeckého marš v podání Vídeňských filharmoniků, jehož tóny má v povědomí skoro každý, je nezbytnou součástí novoročního koncertu. Autorem řízného pochodu z roku 1848, věnovaného J.V. Radeckému, je hudební skladatel Johann Strauss starší.
Spolu s Janem Žižkou z Trocnova patří rakouský polní maršál české národnosti hrabě Josef Václav Radecký z Radče k nejlepším vojevůdcům všech dob. Postavou polního maršála Radeckého se dlouhodobě zabývá český publicista Jan Ziegler, který v současné době působí v Českých Budějovicích. Ziegler, jenž je nejen publicistou, ale současně i vystudovaným historikem, jevelmi potěšen, že se v naší zemi konají vzpomínkové akce na tohoto, jak říká, vynikajícího velitele rakouské armády.
Na postavu maršála Radeckého, od jehož narození uplynulo 2. listopadu 255 let, nepanoval vždy v naší společnosti shodný názor. V rámci nadšení nad vznikem nezávislého státu po ustavení samostatné Československé republiky v roce 1918 bylo prakticky vše, co souviselo s Rakousko-Uherskou monarchií, považováno za něco nepatřičného. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk a jeho spolupracovníci se rozhodli nový systém budovat na principu republiky. Monarchie a její symboly se pak zcela logicky staly přežitkem. Již ve dnech vyhlášení samostatnosti Československa bylo ničeno vše, co nějakým způsobem symbolizovalo rakousko-uherskou vládu. Nespravedlivě to přitom odnesl například Mariánský sloup na Staroměstském náměstí a mnohem později také pomník Radeckého.
Přečtěte si celý článek na webu armadninoviny.cz