V zářijovém čísle měsíčníku FORUM 24+ vyšlo zamyšlení Dana Hrubého „Maršál Radecký na Malé Straně“. Je uvedeno vizualizací z naší studie (ing. arch. Václav Hájek) a popisuje nejen historický kontext pomníku, ale i současné kroky směřující k jeho možnému návratu. Obsáhle při tom cituje PhDr. Jiřího Raka, jeho myšlenky a hodnocení doby poloviny devatenáctého století.

Jiří Rak připomíná, že Radecký byl po dlouhá léta vnímán jako český hrdina, a jeho socha nebyla spojována s protinárodními emocemi. „Jednotící ideou Radeckého pomníku byla rakouská idea jednoty v různosti.“ Historický kontext, ve kterém byl pomník odstraněn, ilustruje hlubší změny v politickém a společenském klimatu.Významnou okolností je, že odstranění pomníku nebylo spontánní akcí vyjadřující přesvědčení lidí; pomník byl zlikvidován na základě pečlivě promyšleného rozhodnutí úřadů nové republiky:

„Hlavním motivem malostranského ƒ„ikonoklasmu“ tak byla nade vší pochybnost snaha odstranit připomínku rakouských vitězstvi (tedy hvězdných chvil habsburské monarchie), s nimiž se Češi svého času hrdě identifikovali a jejichž hlavním strůjcem byl muž zapsaný v obecném povědomí jako dobrý člověk a český vlastenec.“

Jako ilustraci atmosféry vedoucí k odstranění pomníku uvádí Jiří Rak osud jiného díla velkého českého umělce:

„Zhruba ve stejné době jako Radeckého pomník vzniklo i další dílo budící následně podobné rozpaky. Roku 1854 zkomponoval Bedřich Smetana Triumfální symfonii. Připsal ji císařské svatbě, a co bylo pro její pozdější recepci v Čechách závažnější, použil v ní citaci Haydnovy melodie císařské hymny. Výsledkem bylo, že ze Smetanovy symfonie se hrálo dlouhé roky hlavně Scherzo a úplná nahrávka je k dispozici až nyní."

Článek upozorňuje na řadu aspektů debaty, jež probíhá již přes deset let díky úsilí našeho Spolku Radecký Praha. Naše argumenty a podklady nyní umožňují debatu věcnou a snad i nezatíženou tak řečeným českým historickým mýtem.

Rada hlavního města Prahy na svém zářijovém zasedání schválila „záměr obnovy památníku maršála Radeckého“, přičemž do konce roku 2024 by měla Galerie hlavního města Prahy předložit studii technologických a finančních variant realizace kopie sochy, která je uchovávána ve sbírkách Národního muzea. Zároveň pražští radní rozhodli o doplnění stavebního a archeologického průzkumu Malostranského náměstí, aby se připravilo místo pro budoucí instalaci památníku.

Zaujala nás v textu citace výroku předsedy pražského ANO Ondřeje Prokopa pro ČTK:  “Vedení města by mělo být citlivé k tomu, jak podobné symboly vnímají obyvatelé města a jak ovlivňují veřejný prostor“.

S tím souhlasíme a připomínáme, že petici za návrat pomníku maršála Radeckého, vyhlášenou Spolky a sdruženími občanů Malé Strany v létech 2020–21 podepsalo elektronicky přes 1600 občanů, na papírových arších bylo sesbíráno přes dvě stě dalších souhlasných podpisů; podle sdělení zástupců spolků byly výsledky předány Magistrátu v roce 2022.

V článku je také zmíněno odmítnutí záměru obnovy pomníku Pirátskou stranou kvůli obavám ze štěpení společnosti. K tomu můžeme připomenout, že po oznámení výsledků hlasování v Radě města 2. 9. 2024 vypsaly rychlou anketu Novinky.cz s poměrně jednoznačným výsledkem: z 2 159 hlasujících se pro návrat pomníku vyslvilo 77,7 %, proti 16,9 %, zbytek nemá názor. „Obyvatelé města“ se tedy vyjádřili.


Článek je dostupný také předplatitelům na webu Forum24.cz: Radecký na Malé Straně. Co o nás vypovídá debata o pomníku slavného vojevůdce