Novinky

Další zajímavý článek přibližující veřejnosti osudy pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí vyšel na serveru ExtraStory.cz:

Josef Václav Radecký je považován za jednoho z nejlepších vojevůdců 19. století. Stejně jako o Žižkovi se o něm traduje, že neprohrál se svým vojskem žádnou bitvu, ve které velel. Proslavil se zejména vítězstvím nad Napoleonem v Bitvě národů u Lipska. Není divu, že byl v habsburské monarchii náležitě oslavován a oceňován. Při jeho pohřbu sám císař František Josef I. velel jednotkám, které mu vzdávaly čest. Na jeho památku se vztyčovaly sochy, pomník mu odhalili také v Praze na Malostranském náměstí. Jenže po vzniku samostatného Československa se pohled na slavného rodáka radikálně změnil. Radeckého pomník na sto let zmizel z očí Pražanů. Čím se znelíbil?

Celý článek: ExtraStory.cz

Článek na serveru Lidovky.cz popisuje aktuální nepříznivý vývoj kolem možností návratu pomníku maršála Radeckého na Malostranské náměstí.

Na příští rok připadá 160. výročí smrti jednoho z nejvýznamnějších vojenských stratégů rakouské monarchie a českého šlechtice Josefa Václava Radeckého z Radče. Pomyslného daru ke zmíněnému jubileu se však polní maršál Radecký in memoriam s největší pravděpodobností nedočká. Podklady pro chystanou stavební obnovu Malostranského náměstí nepočítají s tím, že by se na místo vrátila maršálova socha.

(...)

Vedení města oficiálně nepotvrdilo, že by se s myšlenkou na návrat pomníku na Malostranské náměstí rozloučilo. „Projekt sochu Radeckého neřeší a její osud ještě nebyl zcela uzavřen,“ sdělil serveru Lidovky.cz tiskový mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Jenže těžko si lze představit, že projektovou dokumentaci lze připravit, aniž by se musela s návratem pomníku vypořádat. Zvlášť když dokumentace vychází ze studie, jejímž úkolem bylo mimo jiné návrat sochy ověřit. 

Serveru Lidovky.cz krach nápadu opětovně vystavit sochu na původním místě potvrdil i Jan Bárta, šéf Spolku Radecký, jehož náplní je odkaz českého vojevůdce ve službách rakouské monarchie uchovávat a připomínat. „Výsledkem je rozhodnutí, že se pomník na náměstí vracet nebude,“ sdělil Bárta, který plány na obnovu náměstí dlouhodobě sleduje. Podle něj návratu pomníku nepřeje především současné obsazení pražského zastupitelstva.

Celý článek: Lidovky.cz

Vážení, s radostí odkazujeme na článek na serveru praha.iDNES.cz, který podává čerstvou zprávu o našem setkání v Lapidáriu v pondělí 13. 11. Autorovi děkujeme za objektivitu.

Jako jediný vojevůdce původem z Čech porazil Napoleona, přesto socha maršála Radeckého stále odpočívá v lapidáriu na Výstavišti. O jeho návratu na původní místo na Malostranském náměstí se mluví již několik let, stále ale není jasno.

O navrácení sochy usiluje hlavně Spolek Radecký. Jeho členové a příznivci v pondělí 13. listopadu večer připili maršálově památce. Byla to připomínka 159. výročí odhalení sousoší vojevůdce pocházejícího ze starobylého českého rytířského a hraběcího rodu.

O návratu sousoší se začalo hovořit před třemi lety v souvislosti s rekonstrukcí Malostranského náměstí. Padlo několik variant, kdy by se dílo mohlo slavnostně vrátit na místo.

První termín hovořil o 250. výročí narození Václava Radeckého, které připadlo na listopad loňského roku. To se stihnout nepodařilo. Další „kulaté“ termíny se nabízejí na příští rok. V lednu roku 2018 uplyne 160 let od maršálovy smrti. A na listopad 2018 připadne 160 roků od slavnostního odhalení monumentu.

„Nyní je zpracováván další stupeň projektové dokumentace a projednáván na pražském magistrátu. Argumenty proti pomníku, kromě hloupostí, mi nejsou známy,“ říká k možnému návratu sousoší architekt Jan Bárta, předseda Spolku Radecký.

Celý článek: iDNES.cz

Na pozvání představeného Modlitební ligy bl. Karla za mír mezi národy pro České země, PhDr. Milana Nováka O.S.G.M. se členové spolku Radecký Praha zúčastnili mše sv. věnované památce císaře a krále bl. Karla, konané v den jeho liturgického svátku, v sobotu 21. října 2017 (shodou okolností též v den zakončení parlamentních voleb) v 9.00 hodin v bazilice sv. Václava ve Staré Boleslavi.

Ani po sto letech od republikánského převratu v říjnu 1918 se nedostalo milosti monumentům odsouzených jako „habsburské“ a stržených při obrazoboreckých bouřích. A není to jen o mariánském sloupu, jehož návrat na Staroměstské náměstí magistrát nedávno zamítl krátce předtím, než měl být znovu vztyčen.

Na návrat čeká třeba i socha jednoho z největších vojevůdců nedávné historie českého původu a vítěze nad císařem Napoleonem, maršála Radeckého. A nebyly to jediné sochy, které šly před sto lety k zemi.

Pád Mariánského sloupu před Staroměstskou radnicí měl v roce 1918 symbolizovat i pád katolické monarchie. Sto let od zániku Rakouska-Uherska by se ale mohla barokní památka do centra Prahy vrátit. Stavební povolení už získala, a to i navzdory letité nevoli části veřejnosti, která si odmítá připomínat nadvládu rakouské dynastie. Pře o habsburské pomníky se tím dostává do schizofrenní pozice; souběžně připravovaná socha Marie Terezie totiž podobné emoce nebudí.

(...) Barokní sloup v srdci staré Prahy přitom není jediným symbolem habsburské vlády nad českými zeměmi, o jehož návratu do veřejného prostoru se v současnosti jedná. Na druhém břehu Vltavy by totiž po sto letech mohl znovu stanout polní maršálek Josef Václav Radecký, kterého z českého nebe ve stejnojmenné cimrmanovské hře vykázali národní velikáni - do nebe rakouského. 

Radeckého socha dominovala vstupu na Malostranské náměstí z Mostecké ulice až do roku 1919, kdy nechala republikánská správa města pomník bratří Josefa a Emanuela Maxových odstranit, protože příliš symbolizoval zaniklou monarchii. Památník věhlasného habsburského vojevůdce, který se podílel na protinapoleonském tažení a pro Vídeň se snažil udržet italské državy, ostatně v roce 1858 odhaloval přímo císař František Josef I.

Monumentální sousoší muže, na jehož počest složil Johann Strauss starší jeden z nejslavnějších vojenských pochodů v dějinách, se v současnosti nachází v Lapidáriu Národního muzea a o jeho návratu na Malou Stranu se uvažuje v rámci probíhající revitalizace Malostranského náměstí. A zatímco o maršálkův návrat usiluje Spolek Radecký Praha, proti se staví například ředitelka pražské městské galerie Magdalena Juříková, podle které jde do značné míry o anachronismus.

Celý článek: ČT24 – Česká televize

Vážení členové a příznivci Spolku Radecký, děkujeme všem Vám, kteří jste se v sobotu 29.4. zúčastnili letošní Audience u císaře Karla v Brandýse nad Labem. Naší zástupci  pochodovali pod naším spolkovým praporem v závěru nástupu vojenských jednotek a byli jsme moderujícím dr. Milanem Novákem velmi krásně vítáni. Přečtěte si laskavě jeho následující text, zejména plán programu pro rok 2018 a již teď si ve svých plánech poznamenejte datum 28.4.2018, kdy se doufám v Brandýse sejdeme opravdu v hojném počtu. Jak zjistíte, bude tématem i rok 1848, jehož připomenutí se nemůže obejít bez FM Radeckého ! Nabídnu panu dr. Novákovi naši pomoc a budu doufat, že se v přípravě Audience 2018 uplatníme.
Odkazy: fotogalerie, video, web Audience.

FACTA NON VERBA

Jan E. Bárta

Níže dopis od hlavního organizátora Audience, Dr. Milana Nováka.

Dne 9. 4. 2017 uspořádal Spolek Radecký Praha pro své členy a příznivce komentovanou prohlídku rodiště maršála Radeckého.

K prohlídce zámku nás laskavě pozvala naše členka paní Eva Šemberová, nedávno ještě majitelka zámku. Za umožnění prohlídky pak děkujeme zástupkyni dnešní prodej zprostředkující firmy. Dostalo se nám dokonce i pohoštění tradičním smaženým řízkem! Jak zjistíte z fotografií pánů Martínka a Žalského, prohlídka zámku i přilehlého anglického (původně, dnes neudržovaného) parku byla velmi sugestivní. Ve vstupní chodbě jsme se fotografovali u litinové desky s českým nápisem připomínajícím narození maršálovo dne 2.11.1766; po zrcadlově stejné, jen v němčině, zde zbylo jen prázdné místo. V prvním patře jsme viděli zbytky nástropních dekorativních maleb – kromě části přízemí s klenbami, pravděpodobně ještě renesančními. Takové jsou i nad schodištěm. Celý zámek byl přestavěn někdy na konci 19.století do dnešní novorenesanční podoby.

S lítostí konstatujeme, že zámek není na seznamu kulturních památek – akademickým hodnotitelům není svojí architekturou dostatečně cenný, což lze uznat. Podmínkou pro zapsání do seznamu památek je ale v mnoha případech i jen památka na vynikající osobnost. Tou polní maršála hrabě Radecký z Radče až do nedávna pro historiky zjevně nebyl. Možná zde leží před Spolkem Radecký nový úkol – iniciovat zapsání Třebnického zámku mezi kulturní památky.
 
Odkaz: celá fotogalerie