Spolek Pro památky vyhlásil soutěž veřejných sbírek pro obnovu památek. Každý může podpořit svoji oblíbenou památku v kategorii Cena veřejnosti soutěže MÁME VYBRÁNO. Hlasování probíhá ve dvou kolech, do 5. června můžete podpořit jednu ze sbírek a určit tak, kdo v daném kraji postoupí do finále.
Je to jedinečná možnost, jak podpořit naši sbírku určenou na obnovu pomníku maršála Radeckého na Malostranském náměstí v Praze.
Hlasovat můžete na stránkách www.mamevybrano.cz. Naši sbírku naleznete pod označením 003 - Praha: Obnova pražského pomníku. Tlačítko pro hlasování je pod seznamem památek.
Vítězné sbírky získají kromě finančního příspěvku také mediální podporu.
Audience u císaře Karla I., které se Spolek Radecký tradičně účastní, je bohužel v tomto roce vzhledem s současné situaci zrušena. Níže přinášíme text hlavního pořadatele a mimo jiné i patrona našeho spolku, Milana Nováka:
Vážení přátelé, ctitelé blahoslaveného císaře Karla a příznivci tradic naší střední Evropy,
s lítostí musíme oznámit, že Audience u císaře Karla I. v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi se dne 2. května 2020 nekoná.
Poprvé za 18 let je tradiční Audience u císaře Karla I. znemožněna stavem nouze v ČR a v Evropě. Doufáme a věříme, že se situace v dohledné době zlepší, není však pravděpodobné, že bychom se na bývalém zámku císaře Karla I. v Brandýse nad Labem mohli sejít se všemi přáteli a příznivci také z Rakouska, Německa, Maďarska a dalších sousedních zemí, jak jsme každoročně zvyklí. Zůstaňme proto spojeni v duchu a v modlitbách a přejme si, abychom se všichni ve zdraví znovu setkali při Audienci u císaře Karla I. v roce 2021.
Události těchto dnů odhalují slabost lidí tváří v tvář silám přírody. Jsou výzvou k pokoře a dokazují, že virtuální svět není budoucností lidí a že se potřebujeme setkávat. Silněji než kdy předtím vnímáme, že blahoslavený císař Karel I., ve svém rozhodném křesťanství odpovědný politik i otec rodiny, je navýsost aktuálním světcem pro naši dobu. S radostí sdělujeme, že v ČR letos přibývají tři jeho relikvie - v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, v kostele kláštera trapistek Naší Paní nad Vltavou v Poličanech a ve farním kostele Obrácení sv. Pavla v Brandýse nad Labem – jakkoli se slavnosti jejich instalace v těchto dnech také konat nemohou. V obnoveném poutním chrámu Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi bude relikvie bl. Karla nově instalována na hlavním oltáři: slavná mše sv. se tu namísto Audience uskuteční při příležitosti liturgického svátku bl. Karla I. 21. října 2020.
Prosíme všechny, kdo přípravám letošní Audience u císaře Karla I. věnovali své úsilí a čas, aby přijali velký dík. Prosíme přátele Audience u císaře Karla I., aby jí zachovali svou přízeň a doufáme v příští setkání.
Milan Novák, zemská Modlitební liga císaře Karla za mír mezi národy, ČR
Česká mincovna vydala devátou medaili z cyklu Dějiny válečnictví, která vzdává hold maršálovi Radeckému a jeho triumfu v bitvě u Custozy.
„Je politováníhodné, že ačkoli se Vídeň může honosit bronzovým pomníkem Josefa Václava Radeckého z Radče, ten pražský z Malostranského náměstí je stále odklizen v lapidáriu. Jednoho z největších vojevůdců, který pocházel z Čech, jsem se proto rozhodl uctít touto medailí,“ řekl autor medaile ak. mal. Karel Zeman.
Ve čtvrtek 23.ledna 2020 opět jednalo zastupitelstvo Prahy o revokaci vlastního usnesení, jímž zrušilo svá předchozí kladná usnesení. Tentokrát převahou jednoho hlasu rozhodli, že rozhodnutí jejich předchůdců na Magistrátu ruší a ukládají svým odborům a přímo řízeným organizacím, aby vydaly kladná stanoviska. A to se pražský primátor opravdu poctivě snažil zabránit vůbec projednávání a pak i hlasování.
Už vás nebudu napínat – ano, píši o obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Byli jsme u toho, a byl to velký okamžik.
Překážky obnově sloupu tedy zatím padly (co si vymyslí odpůrci dál, to uvidíme).
Pro nás z toho vyplývá, že už můžeme ukončit náš dobrovolně dodržovaný „půst“ – nekomplikovat politické okolnosti našim pomníkem (odpůrci Radeckého jsou částečně titíž jako u sloupu). Ten půst jsme zahájili po našich velkolepých oslavách narozenin maršála Radeckého v roce 2016; nyní je tedy čas, dát o sobě opět vědět. Budeme informovat.
Přinášíme pozvánku na nové uvedení hry Radeckého pochod životem přímo od jejího autora Jana Brabence.
K textu pana Brabence ještě dodáváme, že vstupenky je možno rezervovat na jeho adrese atelierjan@seznam.cz nebo přímo v pokladně divadla u Valšů a elektronicky na Divadlo u Valšů (divadlo@zivot90.cz, web: www.zivot90.cz/cs/divadlo, nebo 222 333 555).
Dne 5. ledna 1858, tedy před 162 léty, zemřel v královském paláci v Miláně nejvýznamnější středoevropský vojevůdce poloviny 19. století,
Josef Václav hrabě Radecký z Radče
Od roku 1784 věrně sloužil dlouhých 72 let pěti Habsburským císařům při obraně vlasti proti Turkům, císaři Francouzů Napoleonovi a proti Prusku. S úctou vzpomínáme a usilujeme o obnovení jeho pražského pomníku.
Díky našemu váženému členovi Vladimíru Míkovi má Spolek Radecký Praha nový krásný prapor.
Náš dosavadní, který znáte z posledních let, je (jenom) tištěný. Vladimír nám namaloval nový prapor, tak, jak bylo zvykem malovat spolkové prapory v 19. století. Je moc krásný, žerď včetně kovových doplňků řemeslně perfektní, zlatá špice je zjevně starší, převzatá, se svojí historií a krásnými projevy stáří; o to je celá kompozice krásnější a autentická.
Doufejme, že při první vhodné příležitosti se všichni sejdeme na slavnosti žehnání tohoto nového praporu.
Vladimíru Míkovi patří velké poděkování za vynikající autorské dílo; jeho je nejen koncepce a volba symbolů, ale rovněž vlastní malířské provedení a montáž.
Na fotkách níže můžete vidět nový prapor i s jeho autorem, jak nám jej předal na tradičním setkání u maršála Radeckého 13. listopadu 2019 v Lapidáriu.
Náš dlouholetý podporovatel, glosátor dění na Neviditelném psu i v časopisech našich exulantů, člen exilového PEN klubu, vyznavač cesty k monarchii jako cesty k nápravě věcí pozemských nejen v Čechách, dobrý kamarád a přítel, podlehl ve středu 20. listopadu v poledne dlouhé nemoci a opustil nás ve věku 86 let navždy.
Od sedmdesátých let minulého století žil s rodinou v německém Hannoveru, kde vykonával svoji původní profesi geologa. Posledních dvacet let, po odchodu do důchodu, se naplno věnoval literární práci. Byl milovníkem krásné klasické češtiny, jíž psal své texty. Vedle sbírek svých esejů, vydaných ve třech knihách pod tituly Češi očima exulanta, Vlast naše západ a Na západ je cesta dlouhá napsal tři románové díla, jakési ideální rekonstrukce příběhu svatého Vojtěcha, a doby, kdy se na území českého státu střídali Keltové s Germány a Slovany. Třetí román o nebezpečí Islámu pro naši křesťanskou civilisaci – Ve stínu půlměsíce – se dočkal dvou vydání.
Luděk Frýbort se narodil v Praze těsně před světovou válkou, vystudoval gymnázium, další studium mu bylo odepřeno pro špatný třídní původ – jeho otec byl důstojníkem prvorepublikové vojenské rozvědky. Po návratu z vojenské základní služby v roce 1955 absolvoval střední odborné studium geologie, odbornou práci ale opět nesměl vykonávat. Pracoval jako horník a později jako dělník v geologickém průzkumu u vrtné soupravy. Měl v krvi touho po osobním poznávání cizích zemí, vášnivě chtěl cestovat. Což samozřejmě nemohl; při první příležitosti proto spolu se svojí druhou ženou a malým synem odešli do exilu a zakotvili v tehdejším Západním Německu.
Luděk zůstal vždy zemským vlastencem, prost všeho nacionalismu pracoval svými texty na destrukci bolševismu v Česku, seznámil se záhy s myšlenkami českých monarchistů a řadou textů pak v průběhu let podporoval obnovu moderní monarchie v českých zemích. Vzpomínám na společnou cestu do Heldenbergu, na setkání rytířů sv. Jiří, kam doprovodil naši malou delegaci a srdečně tam pak rozprávěl s následníkem trůnu.
Nenáležel žádné církvi, ale byl poctivým křesťanem. Vzpomeňme na něj ve svých modlitbách.
